Turistika pokračování

Hornický skanzen - se Zlatorudnými mlýny u Zlatých Hor

Při cestě ze Zlatých Hor do Ondřejovic, leží malebné Údolí Ztracených štol. Říčka Olešnice zde opouští úzce zaříznutý úsek údolí a po miliony let ukládá zlato do náplavů. Zdejší rýžoviště byla těžena povrchově i hlubinně, tzv. měkkým dolováním. Pravý břeh Olešnice je poset pinkami, obvaly i odvaly. Je protkán nespočetnými kanály pro přívod vody do rýžovišť. Hlavní přívodní kanál je stále v provozu. Geologové v těchto místech prokázali vysoké obsahy zlata s opětovným nabohacováním. V hloubce cca 5 m bylo průzkumnou šachticí odhaleno vydřevené důlní dílo, zřejmě jedna ze ztracených štol, ukrývajících zlatonosné žíly. Spekuluje se i o provázání ztracených štol s 6 km dlouhou štolou Tří králů, ústící ve vzdálených polských Glucholazích a prokazatelně pokračuje až za zlatohorské nádraží.

V současné době je v tomto romantickém údolí vybudována replika středověkých hornických mlýnů s naučnou stezkou "Údolí ztracených štol". V mlýnici Vám bude předvedeno drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Horský ráz údolí a postavení vodních kol v kaskádě kolmo ke svahu vytvářejí čarokrásné zákoutí. Jako by se zde opravdu čas zastavil. Naučná stezka vás přivede i k místu, "kde voda teče do kopce." Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů.

Naučná stezka v okolí Zlatorudných mlýnů vás seznámí o původu a způsobu zpracování zlata. Nahlédnete na místa, kde středověcí kovkopové razili šachty do skal. A snad se vám podaří spatřit bájného pastýře. Ten občas sestupuje z rejvízských hvozdů, aby obhlédl, zdali člověk nakládá s přírodou uvážlivě.

Údolí ztracených štol žije svým životem i dnes. Bylo zde mistrovství České republiky i Evropy. Každoročně zde zlatokopové soutěží o Zlatou pánev starosty města. Jak lze usoudit, historie zde neumlkla, ale žije dál. Na malém kousku země se vrátíte do minulých časů, které ne vždy byly tak bezstarostné jako dnešní. Těžký byl zdejší život. Ale víc bychom už neměli prozrazovat. Přijeďte a přesvědčte se sami.

Vyhlídka Čertovy kazatelny - Račí údolí u Javorníka

Čertovy kazatelny jsou skalní útvar nad Račím údolím u Javorníku. Račí údolí se táhne v délce asi 7 km dole pod vyhlídkou. V jeho dolní části byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů pralesovitého charakteru. Chráněná plocha zahrnuje území na obou stranách Račího potoka včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek. 
Horní Čertova kazatelna je rulový skalní útvar s 13m vysokou kolmou jižní stěnou, který svým tvarem připomíná kostelní kazatelnu. Z vyhlídkové plošiny, která se zde nachází, je překrásný výhled do spodní a kaňonovité části Račího údolí s hustými, zčásti původními pralesními lesy. Kousek pod hlavní skálou se nachází několik menších skalek, z nichž některé jsou taktéž zajištěny železným zábradlím. Nad skálou je dřevěný přístřešek. V okolí se nachází překrásný a velice působivý bukový les.

Nýznerovské vodopády

 neboli Vodopády Stříbrného potoka je kaskádovitá soustava vodopádů v divoké soutěsce na soutoku Stříbrného a Bučinského potoka u osady Nýznerov v Rychlebských horách. Soutěska je asi 110 m dlouhá s převýšením 14 m a nejvyšší vodopád měří cca 3 m. Stříbrný potok v řečišti vymlel četné skalní mísy, kotle a obří hrnce. Nad vodopády stojí dřevěný turistický přístřešek a nad Bučinským potokem je impozantní kamenný most s dřevěným hrázděním. Přírodní památka.