Vítejte

na stránkách Rekreačního střediska Habina

 Habina - Habichtova chata /majitel Habicht z Velké Kraše /, později Habichtka, ještě později Habina. Tento název se dostal i do průvodců a map.Názvem Habina se už dnes myslí celý lesní komplex okolo chaty /později chata Mír, dětský tábor/, lomy i Červený potok.

Obec Velká Kraš

sousedí na severu s Polskem (gmina Otmuchów) a obcí Bernartice, na jihozápadě s obcí Kobylá nad Vidnavkou, na jihovýchodě s obcemi Černá Voda a Stará Červená Voda a na východě s městem Vidnava. Od okresního města Jeseník je vzdálena 16 km a od krajského města Olomouc 86 km.

Geomorfologicky patří Velká Kraš k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří (Sudetské podhůří), geomorfologické celky Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina. V pahorkaté jižní části je nejvyšší Smolný vrch (404 m n. m.), severní část je rovinatá.

Území Velké Kraše patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Velkou Kraší protéká východním směrem říčka Vidnavka, přijímající v Malé Kraši zprava Černý potok. Na jih od obce v tzv. Vidnavském lese je řada nádrží v zatopených lomech, zejm. Velký a Malý Křemen a Vidnavský rybník.

Území obce pokrývá z 62 % zemědělská půda (56,5 % orná půda, 4 % louky a pastviny) a z 30 % les.

Venušiny misky

Rychlebské hory

 (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v Česku.

Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Na SZ Przełęcz Kłodzka oddelui Rychlebské hory od Bardzké hory (pl. Góry Bardzkie).

Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v jižní části pohoří.

Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála.

Rychlebské hory v rámci Česka

•Přesné informace o poloze chaty naleznete zde.