Turistické zajimavosti:

Smolný vrch (401 m n.m.) leží v Žulovsko-vidnavské pahorkatině. Lokalita kolem vrcholu byla zapsána do seznamu národních přírodních památek pod názvem Venušiny misky. 
Na vrcholu a západním svahu se nachází skalní město zvané Venušiny mísy, které tvoří skalní mísy, skalní sedadla a křesla, výklenky, žlábkové škrapy a skalní dutiny zvané tafoni. Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 metru, je hluboká přes 1 metr a pojme asi 65 litrů vody. Dříve byly mísy pokládány za pohanské obětní mísy a spojovány s nadpřirozenými bytostmi. Žulové skalní útvary dosahují výšky cca 10 metrů a většina je jich dobře schována v hustém listnatém lese. 
Na vrcholovém skalisku je zbudována vyhlídka, která umožňuje daleký výhled. Smolný vrch je přístupný z Černé Vody po zelené turistické značce nebo z rozcestí Velká Kraš, také po zelené turistické značce.

Vidnavské mokřiny - chráněná přírodní rezervace: součástí mokřadů jsou také rašelinové louky ležící mezi melioračním příkopem a řekou Vidnávkou po levé straně silnice ke státní hranici. Ve společenství bažinných olšin, vrbin, rákosin a ostřic se vyskytují vzácné druhy vodních rostlin. Potvrzuje se tady mimořádná pestrost živočišných druhů. V mokřinách bylo pozorováno 90 hnízdících a 60 protahujících druhů ptáků. Vidnavské mokřiny představují jedinečnou přírodní lokalitu, která svým významem daleko přesahuje rámec okresu Jeseník. Mokřinami vede naučná stezka. 
Vidnavu protínají cyklotrasy směřující až na střední Moravu a k rakouským hranicím. V bezprostřední blízkosti města je hraniční přechod do Polska, který v rámci malého pohraničního styku umožňuje přechod pro pěší, cyklisty a motocykly do 50 cm.

 

Zámek Jánský Vrch (NKP) - patří k nejzachovalejším objektům tohoto druhu v moravském Slezsku. Na jeho místě stával gotický hrad, o němž pochází první zmínka z roku 1307. Někdy v druhé polovině 14.století jej získali vratislavští biskupové a na zlomu 15. a 16.století přestavěli v renesanční zámek. Otevírací doba: květen-srpen: ÚT-NE 9-16 hod., září: : ÚT-NE 9-15 hod., duben – říjen: víkendy a svátky 9-15hod.

Městské muzeum - s

tálá expozice historie Javorníku od pravěku po současnost, expozice národopisná, stálá expozice minerálů a expozice Karla Ditterse z Dittersdorfu. Otevírací doba: červen – září: ÚT-PÁ 10:00 - 12:00 hod., 13:00 - 16:30 hod., SO 10:00 - 13:00 hod

Žulový vrch (719 m) leží mezi Jasanovým vrchem a Zelenou horou, nedaleko obce Vápenná. 
Nachází se tady několik opuštěných lomů, z nichž některé jsou dnes zatopeny. Na samotném vrcholu byl na počátku století otevřen lom na žulu zvaný Stříbrná pavučina nebo také Brankoppe. Lom je nyní zatopen a vytváří působivé jezírko s velmi romantickou atmosférou. Nabízí se odtud i pěkný výhled k severu na Žulovskou pahorkatinu a kostelík na Boží hoře. Na severním úbočí leží Arcibiskupský lom, kde žijí dokonce raci. 
K Žulovému vrchu vede modrá turistická značky z obce Vápenná.

Jeskyně Na Pomezí jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Jeskyně i okolí jsou dnes národní přírodní památkou. 
Rozsáhlý krasový labyrint byl objeven roku 1936 a zpřístupněný byl v roce 1950. Vyznačuje se úzkými a místy vysokými puklinovými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Nachází se zde mnoho mohutných členitých krápníků a kaskád, které vznikají stékáním a usazováním rozpuštěných minerálů. Krápníkovou výzdobou vyniká především Královský dóm a Klenotnice. 
Během návštěvy projdete Vstupním dómem, Ledovým dómem, Dómem u smuteční vrby, Římskými lázněmi či Královským dómem, kolem Majáku, Klenotnice, šlehačkového vodopádu a kamenného srdce. V Královském dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. 
Celková délka jeskynního systému je asi 1000 metrů a délka zpřístupněných chodeb je 530 m. Prohlídka trvá asi 50 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7,7°C.

Venušiny misky (přírodní zajímavost)

Necelé tři kilometry od Velké Kraše na Jesenicku se nachází mystické skalní město se skalními mísami, sedadly a výklenky zvané Smolný vrch. "Práci" na skalních mísách zahájil kdysi ledovec. Postupná eroze je přetvořila do tvaru o průměru až jednoho metru a objemu i pět set litrů. Často mívají i odtokový kanálek, který spojuje několik pod sebou ležících misek.

Lidé těmto útvarům říkali Venušiny misky. Název je podle dostupných pramenů odvozen od bohyně Venus - Freia ze starogermánské mytologie. Vychází z pověry, že šlo o obětní místa a misky sloužily pro zadržení krve lidských obětí obětovaných na počest bohyně Venus.